jueves
viernes
Trozo 2009
A to je jen začátek. V roce 2009 zažije globální pořádek obrovské šoky a změny, které jsme si neměli možnost vychutnat možná posledních pět set let. Proto bychom měli mluvit o konci Amerického století a jeho Dolarového systému.
Y esto es sólo el principio. En el año 2009 el orden global experimetará choques y cambios gigantescos, algo de lo más divertido desde hace que los españoles y portugueses salieron del horizonte. Y por eso deberíamos hablar del fin del siglo americano y de su sistema monetario.
THE MOVIE IS COMING SOON. Sun. Sol. Sal. Sůl. Sal de aquí. Estoy en ello. Estoy aquí y acá y allí y más allá. Na jednou. A la ves. Sé sal de oséano. A no. Ano. E logo.
miércoles
Hacia el infinito de la desaparición.
Hacia la desaparición del infinito.
Cuando la nada se convierte en punto se hace línea se pone plano se vuelve espacio deviene todo.
Cómo sabe la cuarta dimensión. Cuál es su flor favorito. Kým si představovala, že bude, když byla malá. Qué prefieren los dragones para des-al-lunar. Cua´ndo el universo tiene las vacaciones.
Yo estoy viviendo mis dos años del tiemplo mítico, lo que no tiene nadie normal desde la segunda mitad del siglo XIX. A mi ritmo. Un viaje fantástico. Hoy, la eternidad va algo despacio. Hay un mundo veinte mil migas por encima del mar.
El gato nuevo tiene miedo del conejo y está tan gordo que, escapando de sus mordiscos brutales, es un conejo salvaje, vive salva mente en el jardín, el gato de eva que le entiende perfecta mente lo que le dice, aprendió a nuestro lenguaje, y huye delante de un conejo, y no está capaz de saltar a la pared.
Los nacidos en los noventa, la generación digital les llaman, no usa correo electrónico, lo consideran una cosa de los adultos. Les parece una comunicación lenta, en muerto, o algo así, supongo. La verdad es que tienen razón. Es una cosa que usan las instituciones, en todas las partes hay que rellenar tu correo electrónico, lo consideramos cómodo, y lo es, nos tienen localizados a través de mi arroba y ellos tienen razón, y yo no siento ninguna necesidad de un massenger. Tengo mis ojos. Así uno se da cuenta que tiene una edad que el tiempo corre.
It´s going to destroy itself. En presente. Right now. I want it to see this for myself.
En los agujeros de la realidad se pueden ver los trozos del infinito.
En las ventanas emergentes de la red se refleja la eternidad del presente.
Un día de estos la publicidad empleará el retorno eterno.
Luego dejamos de ser.
Algunos estarán con los ojos abiertos. Y no se lo podrán creer. Como siempre. A diferencia de los que desaparecen.
Un día construiré un lugar sagrado.
Sí, se van a construir unos nuevos.
Todo el mundo.
Todo el universo.
Todo el infinito.
Toda su desaparición.
Una vida entera y una semidestinada.
Hay que crear un tiempo, uno de cada uno, aparte y todos juntos, a la vez que nunca desaparece.
No se puede escribir el futuro, hay que vivirlo, voy a dormir, tengo sueño, aceptaré mi futuro, me comportaré como un humano que sabe escribir. Cómo saben los sueños. Ímaginate.
domingo
Cyklické rezonance přírody
Čas sám o sobě je fluidum - jakási pseudo energie, která může více či méně koketovat s iluzí a je otázka, jak čas sám o sobě (nezávisle na různých kalendářích a vědomí lidské bytosti) je iluzí – a nebo iluzí není a je realitou.
Kalendář je popisná nástroj. Je to nástroj, která se snaží popisovat cykly – cyklické rezonance přírody. Zjistíme, že čas zdaleka neteče kontinuálně tak, jak bychom si mysleli. Ve své kvalitě je čas naprosto neuvěřitelně propracovaný systém různě dlouhých a různě velkých cyklů – algoritmů pulsace různých energií v přírodě. Nutně tak docházíme ke zjištění, že různé kalendáře jsou úzce propojené s určitou oblastí velice intenzivního (mnohdy skrývaného a utajovaného) vědění a znalostí, které se bytostně dotýká cyklů – cyklické rezonance přírody. Půjdeme-li prameny informací zjistíme, že naši předkové vytvořili unikátní vědecký systém – věda o cyklické rezonanci, věda o čase, věda o kalendářních systémech, které tyto různé cykly zviditelňují.
sábado
Mail Tichacovi
ja uz toho stiham az moc
jsem jako ti co se divali na blizici se tsunami a vedeli jen ze je to neco velkyho ale nemohli se vynadivat
skolu nedodelas, a nebude to kvuli tobe, ale jelikoz uz nebude zadna spolecnost o niz by ses moh starat, nikdo nebude potrebovat tvoji pomoc, jen ty sam
nic se nedeje, nic strasnyho, normalni priroda
al gore v casopise time rika ze vi ze prohral
nikdo nemuze nic zmenit, protoze zmena neexistuje
chtel bych nekde videt neco dobryho, ale nase velmi blizka budoucnost nic takovyho neobsahuje
jsem v pohode, dal nemam zandej problem
je mi jedno ze nesoulozim, ze nejim, ze se budim, je mi jedno ze mam telo, je mi jedno ze se pohybuje, ze ho neco boli, je mi to jedno ze zaziju nejrusnejsi okamzik tyhle civilizace
uz se necitim jako clovek, uz se necitim
huleni nikdy nedojde, zato moje paranoia ze ziju v realnem svete se jednoho dne rozplyne jako nic
jsem ten co veci proste vi
jsem ten co si bude delat svoje vesmiry
jsem ten co nema cas resit lidsky problemy
jsem emigrant z globalni vesnice
jsem mozek co splynul s celym telem
jsem sobec co zakazal sobectvi
uz se nebudu rozhodovat
neodesel jsem, nechal jsem ji odejit, byla to jedna co odesla kdyz se ji nelibilo co rikas
ti co odchazeji, odchazeji a ti co zustavaji zustanou
uz odmitam zavirat oci, uz odmitam zamlcovat co citim
uz se nebojim produkovat beznadej a plac a bolest
uz je mi jedno co si o me mysli
jsem ten co potkas, abyses neco dovedel
jsem ten, co ti rekne co nemas delat a necha te at si delas co chces
je mi jedno jestli se se mnou vyspis, vzdycky si ho muzu vyhonit predstavujic si vesmir
galaxii neboli kdyz se srazi s jinou galaxii
membrany bublinek nechaji jine bublinky vstupovat do sebe, aniz by se nutne vystrelovali do vzduchu
bud potokem co ho neboli kdyz ho propichnou mecem
bud vetrem co se klidne zaplete s vybuchem atomovy bomby
bud klidnou litosferickou deskou
bud dirou po meteoritu
jestlize mame problemy, tak je to protoze je chceme mit
vsechno zalezi na tobe
ta lenost to je pocit beznadejnosti, bez motivacnosti, ale to je jen vedomi ze tohle nema cenu a tohle taky vlastne ne
bud samoucelnej, pro sebe samotnyho, ostatni te berou tak jak ty chces
nikdo nic nevi
na co myslis
co si o nich myslis
ani co si myslis o sobe
ja nedelam nic a neni to ztrata casu
se muze hulit cas
je treba cist kour
nikam nezpechat - vzdyckysto vedel a vyborne sto umel, pak jsi to nejak zapomel, kdyz si behal pro lenku
,,a vsichni ti co zapomeli ze chteji byt umelci po jednom vikendu supersexu´´
jen si vzpomen jak se tvoje skola dodelala mimo schemata, individualni plan zkousek a terminu
mozna ze tohle je tichacovost
ty dokazes prezit v divoky prirode
chyt pritomnost do oka, vis kudy vedou jeji cesticky, vykuchej si minulost, neni zadna budoucnost na kterou jsou uzitecny nejaky nase zkusenosti, at te doprovazi sila
dokopej se k tomu videt zeitgeist - na trubce na kousky v anglictine, ve skutecnosti
uz s nikym nediskutuju, jen rikam co mam rikat a kdo vydrzi vydrzi
santiago je spravny misto, tam kde mam bejt, cejtimto
mysl je sesty smysl, jde o to pochopit, ze to co jsem pochopil je tak skutecny jako dotykani se klavesnice jako chut pomerancovy rtenky jako vune ponozek co nechali v pokoji kde spali mastil se sasou, takze se zamoril celej byt az jsme chteli malovat a nevim co a prat madrace a vyvrazdit krysi co v ty mistnosti zijou za zdi a nevim co jeste ale pak jsme nasli ty fusky a problem se vyresil a
a smysly jsou myslitelny
bavit se s vlastnim telem
ale co to rikas to si teda nemyslim
ale to si teda myslis
cokdyby to bylo vsechnos strasne jednoduchy
co kdyby nebylo treba delat vubec nic
co kdyby nebylo treba nic menit
a jen zit
ve vesmiru
tak mi zase nekdy napis jak si tamtudy litas ze strany na stranu, zepredu dozadu a zezdola nahoru a trikrat obracene a to vsechno najednou
